|
Povídky:
Lucemburkové zářili v evropských dějinách 140 let. Ovlivnili politiku, válečné konflikty, církevní záležitosti i kulturu. Z jejich řad vzešli římští králové a císařové. Jošt Lucemburský byl bezesporu nejvýznamnější osobnost moravské větve lucemburského rodu. Státnickými schopnostmi předčil ostatní své vrstevníky z lucemburské dynastie. Narodil se jako druhé dítě Jana Jindřicha a Markéty Opavské. Přivítán byl jako syn a dědic nejen moravského markraběcího stolce, ale i jako případný dědic české koruny. Cesta k českému trůnu se pro něj však definitivně uzavřela narozením synů Karla IV. . Jako nejstarší syn se velmi brzy zapojoval do diplomatické činnosti, ve které se uplatnila jeho bystrost a vzdělanost a po smrti otce se ujal vlády nad markrabstvím. Oficiálně mu udělil Moravu jako léno české koruny do správy král Václav IV. v roce 1376. Až do smrti Karla IV. se zdálo, že i nadále bude Jošt, podobně jako jeho otec, podporovat českého krále. Už v 80. letech však vypukly na Moravě spory mezi bratry Joštem a Prokopem, začaly se vyhrocovat rozpory s olomouckým biskupem bratrem Soběslavem a Jošt spolu s Prokopem se stále víc prosazovali ve veřejném dění celého státu. Jošt se stal po smrti Karla IV. nejstarším členem lucemburského rodu. Musel se však spokojit jen s druhořadým postavením, což jeho ctižádostivé a cílevědomé povaze nevyhovovalo. Za slabou náhradu mohl považovat jmenování říšským vikářem pro severní Itálii v roce 1383 a 1389. V letech 1385-1387 podporoval spolu s bratrem bratrance Zikmunda a za svou pomoc získali do zástavy Braniborsko a Jošt později roku 1397 i titul markraběte braniborského spolu s kurfiřtským hlasem. Po celý život se pokoušel korigovat a sám usměrňovat činy Václava a zabránit tak chybným politickým krokům, protože si byl vědom jeho neschopnosti ve věcech vladařských. Téměř na konci života byla uspokojena Joštova ctižádost a splnil se jeho dávný sen. V roce 1410 zemřel říšský král Ruprecht Falcký a Jošt kandidoval na tuto funkci proti králi Zikmundovi. Jošta podpořil svým hlasem Václav IV. a dopomohl mu tak k získání trůnu. Ze svého životního úspěchu se však těšil jen krátce. Zemřel totiž náhle v noci na 18. ledna 1411. Jošt byl posledním samostatně vládnoucím moravským markrabětem, neboť po jeho smrti už navždy si tento titul připojoval pouze český panovník. Brnu však zůstal věren i po smrti. Místo posledního odpočinku nalezl v kostele sv. Tomáše. V hrobce pod dlažbou kostela odpočívají jeho ostatky už bezmála 600 let. |